Jak vypadá alergie na léky a co dělat?

Alergie na léky není nic, nad čím byste mohli jen tak mávnout rukou. Léky bereme, když je nám špatně a věříme, že se náš stav díky nim zlepší. Jenže když se k nemoci přidá alergie na léky s nepříjemnými projevy, tak si člověk může připadat opravdu beznadějně. V následujících řádcích se budeme zabývat tím, jak alergie na léky vypadá a co můžete s tímto typem alergie dělat.

Co je alergie na léky?

Alergie na léky je přehnaná reakce imunitního systému na konkrétní lék nebo na látku, která vzniká při jeho metabolickém odbourávání. Tato alergická reakce může vzniknout v důsledku užívání léků v běžných dávkách, které se používají k prevenci či diagnostice onemocnění, terapii nebo k úpravě fyziologických funkcí. Vzácně mohou alergickou reakci vyvolat i barviva nebo konzervační látky ve složení léku.

Důležité je vědět také to, že se nežádoucí účinky léků dělí do dvou kategorií, konkrétně na nežádoucí účinky typu A a nežádoucí účinky typu B.

Nežádoucí účinky typu A jsou časté a předvídatelné, mohou postihnout kohokoli. Do této kategorie spadá 80 % nežádoucích účinků léků. Pro vaši lepší představu, jde o vedlejší účinky léku uvedené v příbalovém letáku, může jít například o průjem, plísňovou infekci po užívání antibiotik nebo vypadávání vlasů po chemoterapii.

Nežádoucí účinky typu B nejsou předvídatelné a projevují se jen u některých lidí, a to v jiné míře. Můžete se setkat s označením léková intolerance nebo hypersenzitivní reakce. Do typu B patří právě alergie na léky.

Alergie na léky postihuje častěji mladé jedince a osoby středního věku. Více se vyskytuje u žen, není to ale pravidlem. Na rozvoj alergie má vliv genetika a rodinné predispozice.

Mohlo by vás zajímat: Typy alergií a jejich příznaky

Nejčastější látky vyvolávající alergii na léky

Ještě než vám představíme nejčastější alergie na léky nebo spíše látky, které způsobují alergii na léky nejčastěji, musíme zdůraznit, že každé tělo je jiné, a tudíž nemusí reagovat na nejběžnější alergeny, ale třeba i na přírodní léčiva nebo doplňky stravy. Nejčastěji způsobují alergii:

• Antibiotika – Zejména peniciliny a cefalosporiny představují časté vyvolávače alergických reakcí.
• Nesteroidní protizánětlivé léky (NSAID) – U některých lidí může alergickou reakci vyvolat Acetylsalicylová kyselina (aspirin) a další NSAID.
• Antiepileptika – Některá antiepileptika, jako například karbamazepin nebo fenobarbital, se bohužel pojí i s výskytem lékových alergií.
• Kontrastní látky – Látky používané při zobrazovacích vyšetřeních, například jodové kontrastní látky, mohou vyvolat alergickou reakci.
• Inzulín – Příčinou alergie na léky může být u některých jedinců inzulín. Jde ale o velmi vzácné případy.
• Oční kapky a oční masti – Některé složky používané v očních léčivech mohou vyvolat alergii.

Příznaky alergie na léky: Jak poznat alergii na léky?

Po lécích vám nemusí vyskočit jen vyrážka, ale spousta dalších a kolikrát závažnějších příznaků. V následujících bodech najdete, jak se alergie na léky projevuje:

• Vyrážka (především kopřivka),
• otok obličeje, rtů nebo jazyka.
• kýchání,
• svědění očí nebo nosu,
• rýma nebo ucpaný nos,
• dušnost nebo pískání při dýchání,
• zvracení,
• průjem,
• bolesti břicha,
• horečka,
• únava a slabost.
• ve vážných případech anafylaxe.

Jakmile vás třeba i jeden z uvedených příznaků po užití léků zaskočí, vyhledejte pomoc lékaře.

Diagnostika: Jak zjistit alergii na léky?

Pokud se u vás výše uvedené příznaky neprojevili, ale někdo z vaší rodiny alergií na léky trpí, neměli byste návštěvu alergologa odkládat, znáte to: „Kdo je připraven, není zaskočen.“

Součástí diagnostiky je pečlivá anamnéza, během které lékař zjišťuje přesný název léku včetně jeho lékové formy, popis průběhu reakce a její příznaky, časový průběh reakce po užití léku a další důležité informace, jako např. přítomnost alergických onemocnění, jiných nemocí, probíhajících infekcí, historie užívání léků a předchozích alergických reakcí.

Ke zjištění alergie může lékař následně provést:

• Kožní testy – K detekci přecitlivělosti na určité látky se využívají kožní testy. Malé množství alergenů, včetně těch obsažených v léčivech, se aplikuje na kůži.
• Krevní testy – Informace o riziku alergie přináší také výsledky testů na stanovení specifických protilátek (IgE) v krvi.
• Provokační test – Pod dohledem lékaře se pacientovi podá malá dávka potenciálně alergenní látky. Tento postup se využívá především u léků, které jsou pro léčbu pacienta nezbytné.
• Eliminační testy – V některých případech se lék na určitou dobu vysadí, aby se zjistilo, zda se příznaky alergie zlepší či nikoliv.

TIP: Udělejte si domácí test na alergii, abyste zjistili, zda vás netrápí ještě nějaká jiná alergie.

Léčba alergie na léky

Asi je vám jasné, že léčba stojí na vysazení léku, který spouští alergickou reakci. U mírnějších případů bývá často postačující užívání antihistaminik, které pomáhají zmírnit svědění, kopřivku a další příznaky alergie. Vážné případy se pravděpodobně neobejdou bez systémové léčby na podporu kardiopulmonálních funkcí.

Po prodělané alergické reakci je každý pacient poučen o dalším postupu a vyzván k informování o svém zdravotním stavu po vysazení nebo při plánovaném užívání nového léku. To je důležité hlavně kvůli riziku možné zkřížené alergické reakce, například vyššímu riziku alergie na cefalosporiny u jedince s doloženou alergií na penicilinová antibiotika.

Jak dlouho trvá alergie na léky?

V praxi platí, že se alergie na léky projeví během prvních šesti týdnů od užívání nového léku. Pokud určitý lék užíváte již několik let, je velmi nepravděpodobná, že by došlo k rozvoji alergie na látky, které daný lék obsahuje.

Stejně jako průběh alergické reakce se i doba jejího trvání u každého alergika liší. U některých odezní příznaky hned po vysazení léku, jiní s nimi můžou bojovat i několik týdnů. Zapamatujte si, že jakmile je vám alergie na léky jednou diagnostikována, dojde k jejímu rozvoji pokaždé, když s alergenní látkou přijdete do styku.

Pokud netrpíte žádným vážným onemocněním vyžadujícím užívání léků, měli byste udělat všechno pro to, abyste se lékům vyhnuli. Je třeba dbát na posílení imunity a pohybovat se prostředí bez virů, bakterií a dalších potenciálně škodlivých alergenů. Čističky vzduchu, které všechno tohle zvládnou, najdete pod názvem ozonové čističky vzduchu nebo generátory ozonu. Ozon totiž patří k nejsilnějším oxidačním činidlům. Neničí jen bakterie a viry, ale dokáže zničit i zápach a plísně. 

Přečtěte si: 12 tipů, jak posílit imunitu u dospělých i dětí

Často kladené dotazy