5 největších mýtů o prachových roztočích

Internetové diskuze a často i prodejní weby zahraničních výrobců antialergických produktů často šíří nepřesné či klamné informace o roztočích. Ty mohou v lidech vyvolat zbytečnou paniku nebo naopak přílišnou lhostejnost. Pojďme se podívat na to, jak to s těmi roztoči doopravdy je.

„Před zahájením vývoje antialergických membrán s nanovlákny v Čechách jsme si pečlivě zmapovali situaci na evropském a celosvětovém trhu s těmito materiály a zjistili jsme mnoho mýtů, které podporují a šíří výrobci za účelem zvyšování svých profitů,” tvrdí Marcela Munzarová z Nanovie, která stojí za vývojem české protiroztočové nanotkaniny. Prozradila nám, jaké to jsou.

Mýtus č. 1 – roztoč je příliš veliký, aby prolezl strukturou tkaniny

Roztoč projde snadno běžnou tkaninou, protože otvory jsou příliš velké. Právě proto jsou výrobky z nanotkaniny tak revoluční. Roztoč nanotkaninou neprojde.

Mýtus č. 2. Pokud budeme textilie často a opakovaně prát, zamezíme jejich pronikání do lůžka.

Pokud se podíváte např. na strukturu materiálu Pristine, po 10 pracích cyklech zjistíte, že toto tvrzení neplatí. Pracími cykly a mechanickým namáháním při používání textilie se struktura tkaniny rozvolňuje a stoupá velikost pórů mezi osnovním a útkovým systémem nití.

Mýtus č. 3  Nejmenší exkrement roztoče má velikost 1 μm.

Exkrement není nedělitelná kompaktní částice. Po vyschnutí se rozpadá na menší částice, které již nelze pozorovat pouhým okem. To, že je nevidíme, ale neznamená, že tam nejsou, a čím jsou menší, tím snadněji procházejí strukturami textilií a matrací.

Mohlo by vás zajímat: Jak vypadají štípance od blech a jak na blechy v posteli

Mýtus č. 4  Lůžkoviny se syntetickou výplní jsou antialergické, protože v nich roztoči nežijí

Roztočům je naprosto jedno, zda je materiál bavlna nebo syntetika, zda jsou lůžkoviny plněné peřím nebo syntetickými vlákny. Žijí tam, kde mají potravu, adekvátní vlhkost a teplotu. Toto vše jim poskytuje naše tělo a naše přítomnost v lůžku ve standardně klimatizovaném bytě.

Výrobci plněných lůžkovin ze syntetických materiálů argumentují možností opakovaného praní výrobků na 60° C, případně vyvářkou. Tento postup roztoče „uvaří“ a část alergenů je možná odplavena do odpadních vod. Ale udělejte to 10 x a uvidíte, jak vaše přikrývka dopadne. Navíc, uvařená tlející tělíčka nejsou příliš hygienická.

Mýtus č. 5  Lůžkoviny s antibakteriální úpravou textilií zabíjejí roztoče a snižují jejich množství v lůžkovinách

Tento fakt není podložený žádnou studií. Antibakteriální úprava prokazatelně snižuje množství bakterií, což má smysl např. ve zdravotnických zařízeních. Také prokazatelně zvyšuje obraty firem vyrábějící úpravárenské prostředky.

Je otázka pro dermatology a imunology, zda je smysluplné, aby zdravá populace využívala lůžkoviny s touto úpravou, případně, zda není jejich použití kontraproduktivní. A takto bychom mohli pokračovat ještě několika dalšími mýty. Nicméně pro nás jsou podstatné tyto základní body:

• Žádný jiný dostupný materiál, než je nanotkanina, není schopen zajistit takovou míru funkčnosti (záchyt alergenů je cca 99%) jako membrány s nanovlákny, podloženo studií zhotovenou na TU v Liberci.
• Nanovlákenné membrány navíc vykazují srovnatelnou prodyšnost a lepší parapropustnost než klasické textilie. Fyziologický komfort uživatele je tedy vynikající. 
• Lůžkoviny z nanotkaniny, a to ať už polštáře, povlaky či prostěradla, jsou proto jedinou 100 % ochranou před roztoči.

Roztoči představují nezvané hosty našich domácností. I když jsou to opravdu malincí tvorové, neměli bychom jejich sílu vůbec podceňovat. Řešení, jak se s nimi nepárat existuje několik, tak si vyberte to, které je pro vás nejlepší a vůbec se s nimi nepárejte.